MÉ ČLÁNKY - Jan Filip - věštec

Přejít na obsah

MÉ ČLÁNKY

Skryté stránky > Články

- Jan Filip - věštec, diagnostik, bylinkář, terapeutvýklad karet a run, diagnostika zdravotního stavu, bylinkářství, všeobecná magienavštivte můj E-Shop s talismany a amuletynavštivte můj E-Shop s magickými předmětyobjednejte se na výklad karet a runpřečtěte si mé články, publikované v tiskuzjistěte, jaká runa Vám byla dána do vínku


Svatojánská noc - má zvláštní moc, říká stará lidová moudrost. Právě této červnové noci se má údajně otevírat země a odvážlivci prý mohou najít skryté poklady. Dobrodruhové a snílci se vydávají do lesů hlavně za tím nejvzácnějším - kouzelným květem kapradí, který má svému majiteli propůjčit zázračné schopnosti. Má vykvétat jenom na chvíli o svatojánské půlnoci.

V noci z 23. na 24. června přichází magická noc. Noc, kdy se mají otevírat brány mezi světy, a země vydává poklady. Odvážlivci se těsně před půlnocí vydávají do lesa, aby nalezli zlatý květ kapradí. Jde o výpravu pro hrdiny. Vždyť podle pověstí v lese číhají děsivé příšery: bludičky, hejkalové, čerti a čarodějnice. Ale kdo strach překoná, může prý získat vskutku nevídanou vzácnost – svatojánskému květu kapradí se totiž přičítají podivuhodné vlastnosti.

Snílci ho hledají celá staletí. Touží získat zvláštní schopnosti, jež prý čarovný květ vlastníkovi propůjčuje. Traduje se, že jeho majitel měl schopnost být neviditelný, rozuměl řeči zvířat a rostlin a byl obdařen nadpřirozeným štěstím a ochranou. Kapradí mělo navíc otevírat cestu k pokladům v hloubi země. Cesta k získání květu je prý ale komplikovaná a pro slabší povahy může být strašidelná. Je nezbytné překonat nástrahy nočního lesa a najít kapradí před půlnocí, protože má vykvétat jen na krátký okamžik. Květu je zakázáno se dotýkat rukama, podle lidového návodu je třeba použít bílé pláténko či šátek. Ten se má položit pod kapradí a počkat, až květ sám odpadne. Čarovný květ ovšem podle pověstí může získat jen člověk s čistým a odvážným srdcem, což je možná důvod, proč nejsou zprávy o tom, že by ho někdo našel. Botanici navíc tvrdí, že kapradí vůbec nekvete.

Naši prapředci mají kapradí ve velké úctě. U starých Keltů totiž symbolizuje pána lesa, boha Cernunna, který je zároveň pánem nad životem a smrtí. Víra v čarovnou moc kapradí byla v dávných dobách velice silná. „Původ kapradí sahá do prvohor, takže má v sobě prapůvodní energie. I proto se používalo při některých magických rituálech a přidávalo se také do různých lektvarů. Některé druhy kapradin jsou však jedovaté a vyvolávají blouznění. Dodnes jsou uchovány staré návody na zvláštní rituály. Jeden dokonce radí, jak lze pomocí kapradí přivolat déšť. Lidová receptura předepisuje, že je potřeba usušit listy kapradí a pak je najemno rozemnout. Prášek se má vsypat do nádoby s vodou a poté míchat koštětem po směru hodinových ručiček.

Některé domorodé národy kapradí používají jako prostředek k získání přírodní moudrosti. Pomocí této pravěké rostliny je údajně možné přivolat přírodní duchovní bytosti, které mohou pokorného člověka naučit mnohé o tajemstvích přírody. Kapraď samec byl dříve používán rovněž jako léčivý prostředek, ale dnes už se od něj upouští, protože může způsobit otravu. Dříve se používal proti střevním parazitům, hlavně tasemnicím, ale obsahuje jedovaté látky a při špatném dávkování může dojít k těžké otravě, doprovázené zvracením, bolestmi hlavy, křečemi, závratí a dalšími nepříjemnými následky. Kapraď se proto používá jen zřídka ve formě koupelí při kloubních bolestech a zánětech. Užitečnou možností, jak léčivou sílu kapradí bezpečně využít, jsou pečlivě dávkované bylinné přípravky, třeba elixír z jeleního jazyka, což je zvláštní druh tak zvané celokrajné kapradiny, jež mohou mít při některých chorobách velmi pozitivní účinky.
V Česku a na Slovensku existuje 44 druhů kapradin, některé z nich lze spatřit i v botanických zahradách, ale podle dosavadních poznatků nekvete ani jediná z nich. Je tedy svatojánský květ kapradí jen mýtus? Nebo někde v hloubi českých lesů může růst zvláštní kapradina, jež vykvétá jen na kratičký okamžik, o svatojánské půlnoci?

Na Zemi skutečně existují rostliny, které vykvétají jen na velmi krátkou dobu. Ze známých je to třeba kaktus ‚královna noci‘ a druhy jemu příbuzné. Kaktus, jehož název se vztahuje k řecké bohyni měsíce Selené, pochází z pralesních oblastí Střední a Jižní Ameriky a některých karibských ostrovů. Je proslulý svými překrásnými květy bílé nebo smetanové barvy. Ale ty je možné spatřit jen jedinou noc v roce, a to na několik krátkých hodin. Podobně se chovají některé další druhy rostlin. Může mezi ně patřit i některý druh českého kapradí? To zatím nikdo neprokázal. Takže pokud vyrazíte o svatojánské noci do lesa, ať už sbírat léčivé byliny, nebo hledat skryté poklady, porozhlédněte se kolem.



Návrat na obsah