MÉ ČLÁNKY - Jan Filip - věštec

Přejít na obsah

MÉ ČLÁNKY

Skryté stránky > Články

- Jan Filip - věštec, diagnostik, bylinkář, terapeutvýklad karet a run, diagnostika zdravotního stavu, bylinkářství, všeobecná magienavštivte můj E-Shop s talismany a amuletynavštivte můj E-Shop s magickými předmětyobjednejte se na výklad karet a runpřečtěte si mé články, publikované v tiskuzjistěte, jaká runa Vám byla dána do vínku

 
Znají palmové listy vaši budoucnost?
Nabízím vám možnost nahlédnout do Indie, kam ročně přijíždějí tisíce lidí, kteří chtějí poznat svůj osud. Právě zde a jenom zde se totiž nacházejí knihovny palmových listů, údajně shromažďující soupis životů všech hledajících. Jaká jsou jejich tajemství?
"Běžná čekací doba pro čtení bývá tři měsíce," říká Nádí, tedy předčitatel a tlumočník listů.

Indické věštírny nejsou typickými věštírnami, o jakých obyčejně slyšíme. Pro čtení budoucnosti se zde nepoužívá karet ani křišťálové koule. Kdo by chtěl poznat svůj osud, musí si v Indii zajít do knihovny. Budoucnost (ale i minulost) se v těchto speciálních knihovnách čte z tajemných a starodávných palmových listů. Někdy před 7 000 lety začal indický jasnovidec Bhrigu zapisovat osudy neznámých lidí. Psal a psal, až sepsal na 80 tisíc lidských osudů. Ve speciálních indických knihovnách jsou uchovávány nejen popisy osudů jednotlivých lidí, ale i informace o důležitých událostech celé země, jako jsou například války nebo přírodní katastrofy. Čekali byste snad, že knihovna budoucnosti bude vypadat minimálně jako nějaký posvátný chrám? Omyl. V Tamil Nadu, na východním pobřeží severní části Indie, je to jeden obyčejně vyhlížející dům. Když vystoupáte do třetího patra, ocitnete se před bytem číslo 14. Za jeho dveřmi jsou uloženy tisíce palmových listů s popsanými osudy lidí z nejrůznějších koutů světa.

Text na listech vlastně není ani napsaný, ale je vyrytý zvláštním ostrým kovovým nástrojem, určeným přímo k tomuto účelu. Drobné, asi milimetrové řádky jsou takřka nečitelné. Navíc stará tamilština, kterou jsou listy sepsány, se v dnešní Indii již nepoužívá a obyčejní lidé tento jazyk už ani neznají. Palmové listy většinou bývají seřezány do tvaru úzkých obdélníků, přibližně 40 centimetrů dlouhých a 5 centimetrů širokých. Jeden svazek obsahuje několik listů svázaných provázkem. Úvodní list nese obecné údaje o osobě. Právě podle těchto údajů se identifikuje příchozí tazatel a nádí (knihovník a vykladač testů) pro něj určí ten správný svazek. Další listy jsou rozděleny podle různých životních kapitol: rodina, vztahy, zdraví, profese atd. Z listů je údajně možné se dozvědět i vhodnou léčbu při vrozených nebo jiných těžkých chorobách. Jsou zde také rady pro řešení různých problémů a složitých životních situací. Pokud má někdo zájem, nádí mu řekne den a hodinu (a možná i minutu) jeho skonu a způsob, jak k němu dojde.

Někteří návštěvníci indických knihoven tvrdí, že nádí před ně předkládá jen dva listy. Na prvním z nich jsou obecné údaje o tazateli a o celém jeho předešlém životě až k okamžiku, kdy sedí v knihovně budoucnosti a ptá se na svůj osud. Druhý list pak obsahuje všechny detaily budoucnosti ode dne návštěvy knihovny. Na listech je údajně i přesné datum, kdy tazatel knihovnu navštíví, a také jméno toho, kdo ho při tom bude doprovázet. Jak by ale mohl někdo před 7 000 lety vědět, kdo se přijde třeba zrovna 10. února 2012 zeptat na svůj osud? Nejen, že by to tenhle zázračný jasnovidec musel vědět, ale musel by to také zapsat i se všemi dalšími podrobnostmi. Záhadou zůstává také fakt, že sepsaných osudů je jen několik desítek tisíc, zatímco knihovny za celou dobu existence navštěvují v průběhu staletí miliony lidí. Může snad být na jednom listu napsáno více možností, kdy návštěvník přijde? Co je doopravdy na listech napsáno, nebo přesněji řečeno vyryto, je složité si ověřit. Číst tyto tajemné starobylé texty totiž dokáže jen malá hrstka vyvolených, kteří tomuto neobyčejnému umění věnují celý svůj život.
Palmové listy mají údajnou "životnost" až 800 let. Jak se ale dochovaly až do dnešních dnů, tedy jak přežily celých těch 7 000 let od svého vzniku? Listy, dnes uložené v indických věštírnách, už totiž samozřejmě dávno nejsou ty původní. Každých již zmíněných zhruba 800 let jsou listy v knihovnách obnovovány. O to se starají právě vykladači textů, nádí. Umění číst a přepisovat palmové listy se v jejich rodinách dědí z generace na generaci. Otec učí svého nejstaršího syna dávno zaniklému jazyku a zároveň mu předává duchovní poselství, které musí být i s palmovými listy zachováváno po další dlouhá staletí. Předčítat z listů tedy rozhodně nemůže každý, ale jen několik zasvěcenců, pro které se tlumočení osudu stalo posláním. Dokázat přečíst text psaný zaniklou tamilštinou ovšem není všechno. Nejdůležitější je umět tento starobylý text "přetlumočit" do srozumitelného jazyka a dát do souvislostí.
S texty psanými starým jazykem si občas lámou hlavu i profesionální vykladači. Nádí si totiž musí prý umět poradit s některými výrazy před 7 000 lety neznámými a musí je dekódovat. Například vymoženosti moderní techniky dnešní doby jsou ve starobylých textech řešeny opisy. Nevíte, co je "obrovský železný pták požírající stovky lidí a vyvrhnuvší je daleko za širým modrým oceánem"? Takovou hádanku musí umět nádí rozluštit, abyste se dozvěděli, že vás zřejmě čeká cesta letadlem. Dalším úkolem nádího je staré palmové listy postupně přepisovat. Vše se přitom musí opsat přesně tak, jak to bylo napsáno původně. Nic se údajně nesmí upravit, připsat nebo vynechat. Nádí pečlivě přepisuje znaky staré tamilštiny jeden po druhém ze starých a polámaných palmových listů na listy nové. Ty pak zůstávají v knihovně, zachovány pro další generace příchozích.

Poměry Indie se značně liší od poměrů jiných zemí. Je to způsobeno hlavně odlišným náboženstvím, kulturou i ekonomikou. Když vás třeba nádí přesvědčuje, že jste majitelem nádherného domu s rozlehlými pozemky, chvíli to může trvat, než si uvědomíte, že má zřejmě na mysli vaši víkendovou chatu se zahradou. Někdy se prý také může stát, že si člověk vzpomene na nějakou nejasnou věštbu až po letech a náhle pochopí její význam. Mnoho čitatelů sice dokáže složitý text přetlumočit do angličtiny, ale bohužel pokaždé ne zcela srozumitelně. Někdy je po předešlé domluvě k dispozici překladatel, který zvládá i jiné evropské jazyky. Čtení občas může trvat i několik hodin a informací je přitom skutečně nezapamatovatelné množství. Ve většině knihoven je proto možnost celý výklad zaznamenat na magnetofonový pásek, který si návštěvník může z knihovny odnést, a doma si v klidu třeba i několikrát poslechnout celý výklad znovu. V některých knihovnách zase nádí překládané věštby zapisuje a návštěvník si je pak smí vzít s sebou. Když se třeba za několik let vrátí k získaným záznamům věštby, může si zkontrolovat, co se skutečně vyplnilo. Podle svědectví některých návštěvníků se údajně věštby plní na 100 procent. Navíc při každém opakovaném poslechu nebo přečtení je možné odhalit nové informace, kterých si dříve nikdo nevšiml.

Proč se vlastně texty nemohou přepsat na obyčejný papír, přeložit do různých jazyků a vydat knižně, aby se dostaly ke všem lidem na celém světě? Jak uvádějí nádí, kteří prý jsou nejen pouhými čitateli a tlumočníky textů, ale také filozofy a velkými učenci, kdo chce přečíst svůj osud z palmových listů, musí zkrátka Indii osobně navštívit. Cesta do Indie spojená s návštěvou knihovny palmových listů je důležitou a nepřeskočitelnou kapitolou na cestě duchovního růstu. Není to z důvodu, že by se snad nádí snažili na turistech vydělat. V některých knihovnách je totiž čtení pro cizince zcela zdarma a jinde je poplatek takřka symbolický nebo neurčený, kdy návštěvník zaplatí tolik, kolik sám uzná za vhodné. Navíc je větší část ze získané sumy často věnována charitě. Podle mnohých, kteří knihovny osudů navštívili, je pobyt v Indii důležitou součástí procesu poznání. Návštěva této tajemné země totiž přináší duchovní obohacení a zcela nový náhled na "pozemský" svět.

Jak je možné, že úplně každý, kdo některou z indických knihoven navštíví, zde najde svůj svazek? To je právě jedna z těch velkých záhad, které se ke knihovnám vážou. V době, kdy vzniká tento článek, ukazuje počítadlo světové populace stav kolem 6,5miliardy lidí, žijících na Zemi. Cifry však stále přeskakují a počet obyvatel stoupá. V knihovnách palmových listů se ale nic nemění. Počet sepsaných osudů zůstává stále na 80 tisících. Mohou snad mít někteří lidé naprosto shodné osudy? Protože součástí hinduismu a buddhismu, což jsou dvě hlavní náboženství v Indii, je také učení o reinkarnaci (znovuzrození), není prý potřeba knihovny o nové osudy doplňovat. Tazatel se při čtení z palmových listů může dozvědět i o svých minulých nebo budoucích životech. Všichni se ale prý zajímají jen o svůj život současný. Dále se uvádí, že v knihovnách jsou osudy jen těch lidí, kteří sem skutečně přijdou. Proč taky zbytečně přechovávat informace o někom, kdo cestu za svým osudem do Indie nikdy neuskuteční? Nezodpovězenou otázkou však zůstává, jak mohl autor listů vědět, kdo za 7 000 let přijede do Indie třeba z druhého konce světa, aby se zeptal na svůj osud. Údajně jen 10 procent sepsaných osudů patří lidem neindického původu, tedy cizincům.

V každé knihovně může proces čtení vypadat trochu odlišně. Zatímco někde se vás ptají jen na jméno a datum narození, jinde po vás mohou chtít i tak detailní údaje, jako je čas narození s přesností na sekundy. Někde zase třeba budete házet mořskými mušličkami. V některých z těchto knihoven prý postačí nádímu otisk vašeho palce, přičemž jméno ani žádné jiné údaje ho zatím nezajímají. Podle vašeho otisku palce najde hned několik svazků, které by mohly patřit právě vám. Následuje identifikace, která může vypadat asi takto: "Má matka vašeho otce čtyři děti, které žijí?" ptá se nádí, a vy odpovídáte: "Ne." Nádí tedy odkládá tento svazek a ptá se podle svazku dalšího: "Žije syn žijícího bratra vašeho otce?" Tak vyptávání pokračuje někdy i déle než hodinu až do chvíle, kdy na všechny položené otázky odpovíte kladně. Právě jste našli svůj osud! Pak už jen pro ověření přečte nádí z vybraného listu vaše jméno, řekne vám místo a datum narození, vysloví jména vašich rodičů i sourozenců… Zíráte na něj s otevřenou pusou a jen souhlasně přikyvujete. Je to naprosto šokující zážitek! Podle tvrzení lidí, kteří takovouto knihovnu navštíví, se všechny údaje vyčtené z palmových listů shodují se skutečností.

Čtení téměř vždy začíná minulostí tazatele a podrobnostmi o jeho rodině. Nádí se tak ujišťuje, že skutečně našel ten správný list, který patří jeho návštěvníkovi. Návštěvník zase nepřestává vycházet z údivu, jak všechny údaje souhlasí. S každým přečteným slovem si tak palmové listy získávají víc a víc tazatelovy důvěry. Kdo by snad svým palmovým listům nevěřil, může se rozjet do některé z dalších 11 knihoven roztroušených po Indii. Hodně lidí si takhle ověřuje svůj osud. A výsledek? Věštby z různých knihoven se prý překvapivě shodují. Možná, že někdy jen nádí použije trochu jiný výraz.

Většina lidí, kteří indickou věštírnu navštíví, by si chtěla své palmové listy z knihovny odnést. Někdo jen jako suvenýr, jiný z toho důvodu, aby si pořídil ještě jiný překlad textu a posoudil tak jeho věrohodnost. Myslíte si, že by získání listů mělo být samozřejmostí? Že je to přece váš osud vyrytý na listech? Tady ale narazíte. Z knihovny si svoje listy téměř nikdo odnést nesmí! Přesto existuje několik málo jedinců, kterým se to poštěstilo. Možná proto, že jejich listy už jsou přepsány, si ty staré mohli vzít.


Návrat na obsah