MÉ ČLÁNKY - Jan Filip - věštec

Přejít na obsah

MÉ ČLÁNKY

Skryté stránky > Články

- Jan Filip - věštec, diagnostik, bylinkář, terapeutvýklad karet a run, diagnostika zdravotního stavu, bylinkářství, všeobecná magienavštivte můj E-Shop s talismany a amuletynavštivte můj E-Shop s magickými předmětyobjednejte se na výklad karet a runpřečtěte si mé články, publikované v tiskuzjistěte, jaká runa Vám byla dána do vínku


Hned na začátku února máme jeden ze čtyř nejsilnějších pohanských Sabatů v roce, takzvaný Imbolc (Hromnice).
Slaví se dne 2. února, nebo v den, kdy je Slunce na 15 stupni Vodnáře.
K jeho tradicím je rozžínání všech světel.
Tradičním pokrmem jsou mléčné výrobky a kořeněná jídla.
Imbolc je také svátkem, kdy se předpovídá počasí.

Hromnice je tradiční lidové označení tohoto svátku.

Svátek Hromnice původně souvisel se severogermánským bohem hromu a blesku Thorem, který ohlašoval jeho příchod po zimním spánku.
Od druhého novoluní po zimním slunovratu byl očekáván příchod boha Thora. Thor, jako představitel hromovládce a boha s plodivou silou, přichází na pomoc nedávno znovunarozenému mladému bohu slunce Baldrovi, aby mu pomohl zvítězit nad temnými silami a svrhnout vládu zimy. Jeho příchod byl očekáván v podobě jarního zahřmění. Jarním bleskem, jako dotknutím kouzelného proutku, probouzela se božstva a příroda se otevírala novému životu. Před hromovým rachotem obrovského železného Thorova vozu, v němž Thor putuje po obloze, prchají zlí duchové i obři a zalézají do svých skrýší.
Ženy v tento čas vyráběly symbol nevinné panny – slaměnou panenku, kterou oblékaly do bílých šatů a na hlavu jí dávaly bílý šátek. Do této panenky vkládala každá žena svou sílu a zkušenost. K noze jí uvazovaly silný klacík, jakožto falický symbol, tedy symbol mužské energie, aby se z panny stala bojovnice. Při rituálu ženy prosily královnu zimy, aby ustoupila a apelovaly na její moudrost. Na důkaz úcty, darovaly na oltář své šperky, aby ukojily stařenčinu marnivost. Poté dávaly paní zimy úlitbu v podobě sladkých koláčů a kořeněného vína. Tanec se slaměnými pannami oslavoval přicházející jaro. Nakonec se všechny slaměné symboly nevinnosti dávaly do slaměné ošatky a zapalovaly se. Druhý den ráno popel z panen vydával věštbu o budoucnosti v podobě symbolů.
Naši předkové po Hromnicích začali vybíjet nejslabší kusy ze svých stád, což mělo svůj důvod. Krmivo pomalu docházelo a zásoby pro lidi také. My jsme tento zvyk dodnes neopustili a známe ho jako konec masopustu.
U starých Slovanů byla tomuto prvnímu zahřmění věnována velká pozornost a lidé tento úkaz provázeli mnohými rituály. V Čechách při prvním jarním hřmění lidé klekali na zem a líbali ji. Ve světnicích přemísťovali židle a stoly, hýbali nádobami, na dvoře nadzvedávali vozy, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země kladiva, jakožto atribut boha Thora (Thorovo kladivo zvané Mjöllnir). To vše byly rituály na znamení toho, že je Thor, svým hromem osvobozuje od zimního spánku. Lidé tak přicházeli Thorovi na pomoc a vyháněli zlé duchy ze svých stavení.

Jan Filip.


Návrat na obsah