MÉ ČLÁNKY - Jan Filip - věštec

Přejít na obsah

MÉ ČLÁNKY

Skryté stránky > Články

- Jan Filip - věštec, diagnostik, bylinkář, terapeutvýklad karet a run, diagnostika zdravotního stavu, bylinkářství, všeobecná magienavštivte můj E-Shop s talismany a amuletynavštivte můj E-Shop s magickými předmětyobjednejte se na výklad karet a runpřečtěte si mé články, publikované v tiskuzjistěte, jaká runa Vám byla dána do vínku



Tadeáš Hájek z Hájku byl vynikající učenec, který svou předmluvou uváděl Český překlad Matthioliho herbáře, vydaného v tiskárně Jiřího Melantricha z Aventynu. Kdo byl tento muž, mnoha zájmů a mnoha činností?
Byl to skutečný, renesanční polyhistor. Mezi obory, kterými se zaobíral, můžeme jmenovat astrologii, astronomii, botaniku, chemii, hermetiku, kartografii, matematiku, medicínu, překladatelství, ale také pivovarnictví. Šíře jeho zájmů je skutečně ohromující.
Činnost, která, u tohoto význačného může historie, převýšila nad ostatními, byla astronomie. Jeho zájem o tento vědecký obor, byl fenomenální. Při tom doba, ve které žil, tedy přelom šestnáctého a sedmnáctého století, je dobou, kterou se Český představitel astronomie může, před svými kolegy od jinud, právem chlubit. Doba císaře Rudolfa II. byla astronomii v Čechách velmi příznivá. Císař, uměnímilovný a vstřícný vědám i pavědám, a také všem kuriózním eskamotážím, ale i alchymistickým pokusům, hvězdářům přál. Praha byla v té době centrem čilého uměleckého, společenského i vědeckého ruchu. Setkávali se zde Ticho Brahe i Johannes Kepler. Do Prahy je sice povolal sám císař, ale bylo to na popud Tadeáše Hájka.


Hájek dítě
Datum jeho narození není známo přesně, ale s největší pravděpodobností jde o rok 1525, ovšem možné jsou i roky 1526 i 1527. Otec, malého Tadeáše, Šimon Hájek, byl bakalářem Pražské univerzity a v době narození synka mu bylo už 40 let. Šimon Hájek byl členem Pražské intelektuální elity a zajímal se o celou řadu vědních oborů, včetně hermetiky a také astrologie. Je tak celkem logické a zřetelné, že asi ovlivnil, jak životní postoj malého Tadeáše, tak i šíři jeho zájmů.

Hájek lékař
Po Studiu na Vídeňské akademii se Tadeáš Hájek vzdělával v Praze. Pak přešel na univerzitu v Bologni, která byla proslulá svou výukou astronomie a lékařství. Později odejel studovat do Milána. Po návratu do Prahy, získal Hájek nejdříve místo profesora na univerzitě, kde přednášel matematiku a astronomii. Za nedlouho toto místo však opustil, oženil se, a působil jako lékař ve Vídni. V Uhrách pracoval jako polní ranhojič v bojích proti Turkům. Roku 1571 byl obdařen Vladyckým predikátem. Byl jmenován protomedikem království Českého, což prakticky znamenalo, že se stal zemským lékařem a měl za úkol bojovat proti hromadným epidemiím.

Hájek astronom
Už dříve, roku 1556 se na nočním nebi objevily dvě komety. Hájek tento jev pozoroval a napsal o tom spis, ve kterém si kladl otázky, které nebyly obvyklé. Tázal se, čím je kometa pro filozofy, čím pro teology a vykladače písma, co znamená kometa ve smyslu fyzickém, ale také, co znamená kometa ve smyslu astrologickém.
Těžiště Hájkovy činnosti, spočívalo v astronomii a v botanice. O své hmotné zajištění mít strach nemusel, neboť dostatek prostředků mu poskytovala jeho zavedená lékařská praxe. Mohl se proto věnovat bádání a publikování. Tadeáš Hájek byl jedním z deseti mužů, kteří v roce 1572, pozorovali vznik nové hvězdy v souhvězdí Kassiopeia a tento jev popsal. Ve svém nejdůležitějším astronomickém spise „Rozprava o nové hvězdě“ z roku 1574, Hájek označuje novou hvězdu skutečně jako Novu a nikoliv Kometu.  
Neudiví nás tedy, že mezi názvy měsíčních kráterů, které nesou jména takových velikánů, jako byl Archymédes nebo Koperník, se objevuje i kráter, jménem Hagecius, což je latinská podoba jména Hájek. Také jedna z planetek naší sluneční soustavy nese jméno Hájek.

Hájek botanik
K největším jeho zásluhám, což je třeba zdůraznit, patří publikování Matthioliho herbáře, který nejen přeložil do Češtiny, ale přizpůsobil dílo, potřebám Českého prostředí. Postaral se také o jeho publikaci v roce 1562. Hájek tak svým překladem herbáře ovlivnil České lékařské myšlení a současně předložil souhrn terapeutických postupů, které v oné době používala evropská medicína.

Hájek cestovatel
Hájek hodně cestoval a udržoval styky se zahraničními učenci. Velký význam mělo jeho setkání s Dánským astronomem Tichonem Brahe, s nímž se seznámil v roce 1575, v Řezně, při říšské korunovaci Rudolfa II. Bylo především Hájkovou zásluhou, že se Tycho Brahe, v únoru 1579 trvale usídlil v Praze.

Hájek vědec
Tadeáš Hájek z Hájku byl také lékařem Rudolfa II., ale především poradcem ve vědeckých otázkách vůbec. Dostal pověření přezkušovat alchymisty, kteří se ucházeli o přijetí do císařských služeb a stál tak prakticky v čele Rudolfovy proslavené alchymistické dílny. Byl považován za nejvýraznější a nejvýznamnější vědeckou osobnost své doby. Krom toho, že byla lékařem, matematikem a astronomem, chemikem a botanikem, znalcem kulturních poměrů v Čechách, byl i tajným přívržencem jednoty bratrské. Stýkal se s předními humanisty své doby. Je nejen autorem Exaktních spisů astronomických, ale také popisu technologie vaření piva, jenž může sloužit dodnes. Vydával, tehdy hodně oblíbené, kalendáře s horoskopy a stál u vyměřování a mapování Pražského okolí.
Tadeáš Hájek z Hájku přispěl k vytvoření mostu mezi Prahou a Evropou v oblasti vědy.

Oproti data narození, je jeho druhé životní datum, jeho datum úmrtí, známo přesně. Zemřel 1. 9. roku 1600. Jeho pohřbu v Betlémské kapli byl přítomen i Tycho de Brahe.

Jan Filip.




Návrat na obsah